Cesta z města a zase zpět, aneb na Seč to není nikdy daleko.
Příběhy
Meteorologům se výjimečně povedla pravdivá předpověď krásného počasí, a protože to vyšlo na sobotu 27. května 2017, bylo nutné utéct z města alespoň na pár hodin.
Nejdříve jsem chtěl s sebou vytáhnout Báru, ale po týdnu školy v přírodě se desetiletá holka potřebuje aklimatizovat zpátky do města a od počítače, tabletu a telefonu se jí fakt nechtělo, byť by se venku odehrávalo cokoliv … No a já zase věděl, že neděle bude hodně pracovní a tak jsem na nic nečekal, sedl do auta a vyrazil jsem … někam.
Mívám to tak že vyberu náhodně nějaký směr, kam mě to napadne a cestou pak narazím na místo, které v tu chvíli přijde něčím zajímavé. Vlastně ani nevím, kdy přesně se mi vybavila věta mého kamaráda, že se občas sebere a jede na Seč, ale najednou jsem věděl, že jedu právě tam.
Sečská přehrada je od Pardubic poměrně blízko nějakých 30 km a na to že je tak blízko, skoro to místo neznám. Jako kluk jsem tam párkrát strávil kus prázdnin, ale moc si z toho nepamatuju, a navíc tehdy jsem se určitě nestaral o to, jak to kde vypadá. No a včera to na Seči vypadalo fakt nádherně hned ze dvou důvodů. Za prvé není sezóna, takže nebylo přelidněno, parkoviště u hráze zelo prázdnotou a lidí bylo na mne tak akorát (opravdu hodně málo). No a za druhé - byl jsem tam v ten správný čas a nikam jsem nespěchal, takže jsem si mohl užít únik z města a od lidí naplno.
Znáte ten pocit, kdy někam jedete s rodinou a vidíte okolo sebe najedou něco tak hezkého, co se Vám líbí natolik , že byste měli chuť okamžitě změnit plány, zastavit a chvilku tam pobýt? Já to mám poměrně často a cestou na Seč jsem si zkusil jaké to je, tu možnost využít.
Je spousta věcí, které běžně přehlížíte jako fádní nebo nezajímavé, ale pak jednou … se ve stejnou chvíli protne příhodný čas, počasí, světlo a co já vím co dalšího zrovna tehdy, kdy právě jdete okolo a je z toho něco co Vás uchvátí. Přesně v tomhle duchu tato cesta na Seč i ze Seče probíhala. V mém případě to byly třeba zajímavě vypadající sloupy vysokého napětí v polích, nebo teplem rozechvělý horizont na obzoru, či horký vzduch nad silnicí … Cestou zpět to byl zase úžasný pohled na tu naší labskou placku shora, s dominantou Kunětické hory a v pozadí se siluetou hor.
Když jsem chodil kolem přehrady, dal jsem si do sluchátek album Mystery Road od Kamala, což by se s trochou nadsázky dalo označit jako posledním chybějícím krokem k víkendové Nirváně …
NIKON
